0346 – 10. výročí České republiky

Základní informace a detailní popis vad známky kat. č. 0346 – 10. výročí České republiky.

 

 

 

 

 

 

1. ledna 2003 byl vydán aršík k 10. výročí ČR. Byl vytištěn PTC a.s. Praha ocelotiskem z plochy v hnědé barvě, v kombinaci s ofsetem, a to  přímými barvami, červenou a modrou.

TF: 2 AP . Na rozdíl od aršíku TGM, který se nikomu doposud nepodařilo rozlišit, se nám tentokráte dařilo lépe, a výsledek našeho studia teď předkládáme odborné veřejnosti v našem Zpravodaji. Aršíkové pole námi označené jako “Y” má na známkovém poli výrazný hnědý bod ve hřívě lva, ve vzdálenosti 5,5 mm od patky písmene “R” (REPUBLIKA) na známce, a modrý bod před dolní patkou písmene “E” (REPUBLIKY), v nápisu nad známkou. Aršíkové pole “Z” tyto atributy neobsahuje. Obsahuje však zdvojený tisk, nejlépe patrný u jmen autorů známky (zdvojenou moletáž). Tato varianta, námi pracovně označená jako “Z” se jeví jako tmavší než varianta “Y”.Tento aršík je však velmi zajímavý zejména tím, že část nákladu byla perforována rámcovým perforačním rámcem o rozměru zoubkování 11^3/4 , a na část nákladu byl k perforaci použit perforační rámec o rozměru zoubkování 11^1/2 : 11^3/4 . U tohoto perforačního rámce lze navíc pozorovat na části nákladu odchylku v perforaci, totiž mírně posunutý 5. PO levé perforace směrem dolů a vpravo, počítáno zdola, u aršíku označeného jako „Y”, a odchylku u aršíku označeného jako “Z ”, avšak v tomto případě je mírně posunutý 5. PO pravé perforace směrem nahoru, počítáno shora. Pro úplnost uvádíme, že perforační rámec RZ 11^3/4 žádnou perforační odchylku nevykazuje. Rozdílný rozměr zoubkování se samozřejmě projeví i ve vzálenosti krajních perforačních otvorů vodorovné perforace a to tak, že u rozměru 11^1/2  je osová vzálenost středů krajních PO ~ 45,1 mm, a u rozměru 11^3/4  činí tato vzdálenost ~ 44,4 mm.

Na aršících se vyskytuje zejména mnoho červených bodů nahodile se vyskytujících prakticky po celé ploše aršíku. Po dotazu na tuto skutečnost v tiskárně, proč převažuje tolik ofsetových tiskových vad červené barvy, na rozdíl od barvy modré, nám bylo logicky vysvětleno, že červená barva se tiskla z první “věže” ofsetového stroje a statická elektřina způsobuje, že právě zpravidla na první věži se nachází převážné množství nečistot, které se zde uchytí, a pak se přenese prostřednictvím tiskového válce na papír a projeví se jako červené body na ploše aršíku. Pro rozlišení aršíků však žádný význam nemají. Z dosud prostudovaného množství aršíků se jeví, že menší  část nákladu bude patřit variantě aršíku s rámcovým zoubkováním RZ 11^3/4  a to v poměru asi 1:3.

Autoři děkují pracovníku tiskárny panu Vondřichovi za sdělené informace k výrobě aršíku.

 V Praze 07.02.2003

Konečný, J.,  Krejčík, L.  Martínek, P. : A 346 10. VÝROČÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Tři perforační rámce. Zpravodaj SSČSZ, 2003, čís. 1, průběžně 92, příloha.

V následujícím čísle zpravodaje Jana Brožová a Pavel Martínek upřesňují :

V minulém čísle jsme dosti podrobně charakterizovali aršíková pole při tisku tohoto aršíku. Na základě studia tiskových desek je možné konstatovat :

• námi označené AP Z ( zdvojená moletáž ) označujeme jako AP A
• námi označené AP Y ( hnědý bod ve hřivě lva ) označujeme jako AP B.

Současný stav poznatků:

TP A : dvojitá moletáž textu “ O: KARLAS. 2003. B. ŠNEIDER“                      (čárka tvořící horní linii chvostu je delší)

 

TP B: hnědý bod ve hřívě lva nad tlapami v úrovni „R“ REPUBLIKA          (čárka tvořící horní linii chvostu je kratší) – (II)                                                         (čárka tvořící horní linii chvostu chybí) – (III)

 

Existují barevné odstíny modré a hnědé barvy.