Aršík A435 „Napoleon před bitvou u Slavkova“ – zajímavosti a výrobní vady.
Dne 4. května byl u příležitosti mezinárodní filatelistické výstavy Brno 2005 a zároveň jako upomínka 200. výročí bitvy u Slavkova, v níž Napoleon porazil vojska tří císařů, vydán aršík s reprodukcí olejomalby Louise-Françoise Lejeuna z roku 1808 „Napoleon před bitvou u Slavkova“. Aršík byl vytištěn jednobarevným ocelotiskem z ploché desky v kombinaci s barevným ofsetem v PTC, a. s. v Praze; rytinu provedl precizně Václav Fajt a autorem grafické úpravy aršíku je Zdeněk Ziegler.
Aršík se hned od počátku těšil nebývalému zájmu sběratelů, a to u nás i v zahraničí. Mezinárodně atraktivní historické téma, vkusná grafická úprava i přijatelné nominále 30 Kč způsobily, brzy po vydání prakticky zmizel z poštovního provozu a nedlouho potom i od filatelistických přepážek mimo Prahu a Brno. V anketě časopisů Merkur Revue a Zpravodaj Společnosti sběratelů čs. známek SČF ho 17,6% respondentů zařadilo v kategorii ryteckých přepisů na nejvyšší příčku, na umístění v první trojici to však překvapivě nestačilo.1
Dokladem toho, jak se aršík tiskl (nejprve ofset – deska obsahovala dvě aršíková pole – pak po rozříznutí černá ocelotisková barva jednou deskou) je číslovaná příloha katalogu výstavy Brno 2006, na níž je vedle sebe ofsetový vícebarevný tisk, otisk rytiny v černé barvě a výsledný soutisk.
Ze studijních sběratelů věnoval tomuto aršíku pozornost jako první Jaroslav Konečný, který ve svém článku2 podrobně popisuje materiály z archívu Poštovního muzea a zmiňuje se o možnosti rozlišit obě pole aršíku:
1 – celkově tmavší ofsetový tisk, převažuje azurová barva, soutisk ofsetových barev tvoří výrazně tmavé rozety s bílým středem
2 – celkově světlejší ofsetový tisk, převažuje purpurová barva, soutisk ofsetových barev tvoří světle růžové rozety s černým středem; kontrolní drobnou vadou je černá skvrnka v pravém horním rohu aršíku u horního okraje.
Jaroslav Konečný rovněž uvádí rozdíly v ořezu hotových aršíků (při zachování stejného rozměru, tj. 140 x 110 mm). Nejvíce jsou rozdíly patrné na pravém okraji aršíku, kde se mimo jiné nachází jezdec na koni. Ve většině případů má kůň „useknutou“ hlavu (obr. 1), méně často je na aršíku celý (obr. 2). V tomto případě však zase v levém dolním rohu aršíku chybí bobule na jeřabinovém keři (normálně jsou vidět dvě až tři, vzácněji i čtyři).
Uvedené drobné rozdíly však zaujaly jen studijně zaměřené badatele, zatímco specialisté hledali spíše výraznější odchylky v obrazu aršíku – ofsetové skvrny, jaké se vyskytly například na aršíku A289 k výstavě Praga 1998 50 Kč s freskou Václava Vavřince Reinera.
- „padající šrapnel“
Jako první objevili nezávisle na sobě někteří sběratelé (mezi nimi Jana Brožová a autor tohoto článku) v obraze aršíku protáhlou hnědočervenou skvrnu s černým středem, tzv. „šrapnel“. Tato výrobní vada, která se nachází v pravé části aršíku, si již našla cestu do katalogu a dosáhla odpovídajícího hodnocení. V katalogu firmy Filatelie-Pěnkava figuruje jako „ofsetová skvrna putující po pravé straně aršíku“.3 Katalogový záznam doprovázejí ilustrace celkem pěti poloh této vady. Vada putuje shora dolů – zatím bylo doloženo osmnáct poloh. Nejvýše se zatím vyskytla v dolním cípu černého pláště vojáka vpravo uprostřed, nejníže 1 mm nad hlavou bílého koně v pravém dolním rohu aršíku. Čím je „šrapnel“ níže, tím je vzhledem k tmavnoucímu pozadí méně zřetelný. Ze sběratelského hlediska jsou výrazně vzácnější varianty, kdy se skvrna nachází na plášti (obr. 3, 4) nebo se zvnějšku dotýká jeho dolního cípu (obr. 5) – tyto vady, které ve výše uvedeném
katalogu vyobrazeny nejsou, jsou také nejmarkantnější. Častější, i když nijak běžný (například ve srovnání s tiskovými vadami na již zmíněném aršíku A289) je výskyt „šrapnelu“ v prostoru pod vojákem (dvě různé polohy jsou zobrazeny na obr. 6 a 7).
- „modrý kroužek“
Jedná se o nejvýraznější a také nejvzácnější opakující se výrobní vadu na tomto aršíku.
Dosud jsou známy dvě polohy:
a) modrý kroužek těsně nad hlavou koně vpravo dole (obr. 8)
b) modrý kroužek vpravo od závorky za letopočtem 1848 pod známkou (obr. 9)
3. bílé skvrny v obraze
V některých případech došlo k drobným nedotiskům ofsetu vlivem nečistot, které se projevily jako bílé skvrny různého tvaru a velikosti. Na více exemplářích byly spolehlivě doloženy dvě varianty:
a) skvrna v obraze na rozhraní světle a tmavě modré kresby pod O slova „poštovních“ (obr. 10);
b) výrazný bílý, ne zcela pravidelný kroužek s tmavým středem na těle velkého hnědého koně v dolní části aršíku vlevo od sedla (obr. 11).
U bílých skvrn je však třeba zvýšené pozornosti, neboť mohou vzniknout i nezáměrně (slepení dvou aršíků a následné vytržení malé části potištěného papíru) nebo ke škodě sběratelů (ofsetový tisk lze mechanicky odstranit, například i běžnou kancelářskou gumou). Je proto vždy třeba zkoumat (většinou stačí lupa s desetinásobným zvětšením), zda v bílém místě není patrné poškození papírových vláken. Vyskytly se již například padělky s „nedotiskem ofsetu v levém dolním rohu aršíku“ – naštěstí je informovaný sběratel dokáže snadno rozpoznat.
- tmavomodré skvrny v obraze
Ve dvou případech se vyskytly také tmavomodré skvrny v obraze.
a) výrazná skvrna v modré obloze vpravo nahoře (3,5 mm od horního a 17 mm od pravého okraje) (obr. 12)
b) skvrna 6,5 mm od dolního okraje aršíku (pod L jména Lejeune) v tmavé ploše
- fialové skvrny v obraze
Tyto skvrny vznikly porušením soutisku ofsetových barev. Na denním světle jsou dobře viditelné, za umělého osvětlení je lze identifikovat jen obtížně. Ve více exemplářích se vyskytla fialová skvrna v pravé části aršíku, v kopcovitém terénu vpravo nahoře nad pěším vojákem v černé uniformě.
- jiné nahodilé výrobní vady
Byl doložen případ, kdy na aršíku zaschla kapka ofsetové barvy, která pak následně odpadla a vytvořila bílou skvrnu ve tvaru kapky pod písmenem „O“ (LOUIS); v tomto případě je exemplář pravý, přestože z pochopitelných důvodů byla papírová vlákna po odpadnutí „kapky“ poškozena. (obr. 13)
Výjimečně se vyskytl také posun černé ocelotiskové barvy doleva vůči ofsetovému tisku, který výrazně pozměnil vzhled známky. Červená hodnotová číslice se téměř dotýká Kč a postavy na známce jsou značně „rozostřené“ (obr. 14).
Použitá literatura:
- Redakce (-zfz-). „Chráněná fauna a flora Krkonoš‘ jednotlivě i jako celek…“ Zpravodaj: Časopis pro členy Společnosti sběratelů československých známek Svazu českých filatelistů 32, 2996, č. 3 (106), s. 10.
- Konečný, Jaroslav. „A0435: 200. výročí bitvy u Slavkova 30 Kč.“ Zpravodaj: Časopis pro členy Společnosti sběratelů československých známek Svazu českých filatelistů 31, 2005, č. 3 (102), s. 54–56.
- Specializovaný katalog známek Česká republika 1993–2005. Praha, Filatelie-Pěnkava 2005, s. 93.
Arbeit, M.: Aršík A435 „Napoleon před bitvou u Slavkova – zajímavosti a výrobní vady. Zpravodaj SSČSZ, 2014, číslo 1, str. 16 – 20.